Na konci ledna se v základní škole v Humpolci objevila svrabová nákaza mezi dětmi. Odkud se svrab vzal, není zatím vytrasováno. V České republice patří svrab mezi povinně hlášená onemocnění, v loňském roce bylo tak nahlášeno kolem 9 000 případů, což je nejvíce za poslední tři roky.
V bývalém Československu byly zaznamenány ve dvacátém století dvě epidemie svrabu, a to během 1. a 2. světové války. Další dvě epidemické vlny svrabu byly registrovány v posledních desetiletích s prvním vrcholem v roce 1970, kdy bylo hlášeno 15 069 případů onemocnění (nemocnost 153/100 000 obyvatel), a dalším v roce 1993, kdy bylo registrováno 14 104 případů onemocnění (nemocnost 136/100 000 obyvatel). Od roku 2021 opět dochází k nárůstu.
Svrabem, jehož původcem je roztoč Sarcoptes scabiei var. hominis (zákožka svrabová), je každý rok na celém světě postiženo 200 až 300 miliónů osob. Epidemické cykly svrabu se objevují obvykle v dlouhých cyklech s intervaly 15 až 20 let mezi epidemiemi. WHO zařadila svrab spolu s dalšími ektoparazity v roce 2017 mezi opomíjená onemocnění (NTD, Neglected Tropical Diseases). V roce 2021 byl svrab u nás nahlášen jako 4. v pořadí nemocí z povolání, přičemž nejčastěji onemocněly zdravotní sestry a pracovníci v sociálních službách.
Přenos a šíření svrabu
Obvykle k nákaze dojde při těsném kontaktu s kůží nemocné osoby: při pohlavním styku, v teplém prostředí na lůžku při spaní v jedné posteli, nebo nepřímo, zejména kontaktem s kontaminovaným ložním prádlem, ručníky nebo půjčováním oděvů. K šíření svrabu napomáhá nízká hygienická úroveň, promiskuita a institucionalizace (např. ubytovny, nemocnice, psychiatrické léčebny, ústavy sociální péče aj.). Rizikové jsou zejména prostory, kde se střídá velké množství lidí bez možnosti dostatečného úklidu a výměny ložního prádla. Problematické z hlediska možného přenosu jsou oděvy a prádlo, které se nedají prát na vyšší teploty než 40° C.
Nakažlivost pacienta se svrabem trvá, dokud jsou v jeho kůži přítomny živé zákožky a vajíčka parazitů. Končí po řádně provedené antiskabiézní kúře a po všech důkladně provedených hygienických opatřeních. Osoby s předchozí infestací jsou více vnímavé k opakovanému onemocnění. Osoby se sníženou imunitou jsou náchylnější k hyperinfestaci.
Jak se svrab projevuje?
Klinický obraz svrabu je charakterizován intenzivním svěděním kůže, zejména v noci po zahřátí v posteli, a výskytem kožních projevů tam, kde je tenčí kůže: zápěstí, mezi prsty, genitálie, dvorce prsních bradavek, oblast pupku, pasu a vnitřní plochy stehen. U dětí kožní erupce mohou postihovat kštici, obličej, dlaně a plosky nohou. U kojenců může být postiženo celé tělo. Typické pro svrab jsou dvě papuly světle červené barvy vedle sebe, z nichž jedna je větší (místo vstupu zákožky), druhá menší (konec svrabové chodbičky).1
Nejčastější komplikací je sekundární bakteriální infekce, zejména beta hemolytickými streptokokoky skupiny A nebo „zlatým stafylokokem" Staphylococcus aureus, zanesená škrábáním. Dále se objevuje hnisavá kožní infekce, kopřivka nebo ekzematózní projevy. Nákaza může vyvolat i alergickou reakci s výrazným zduřením lymfatických uzlin, které zůstává i několik měsíců po antiskabiézní terapii. Rovněž svědění kůže může přetrvávat ještě mnoho týdnů po léčbě.
Délka inkubační doby závisí na úrovni osobní hygieny a na případném předchozím onemocnění. U lidí bez předchozí expozice se první příznaky, tedy svědění, objevují za 2 až 6 týdnů po kontaktu. U osob s vysokou úrovní hygieny bývá inkubační doba delší. Při opakované infekci je inkubační doba kratší - 1 až 4 dny po expozici.
Epidemiologická opatření:
Terapie svrabu zahrnuje:
K lokální terapii svrabu se používají antiskabietika, masti a krémy s obsahem látek (permethrin, síra), které zákožky zničí. Tyto přípravky je nutno aplikovat důkladně na celé tělo, od krku dolů. V místě, kde mast není nanesena, mohou zákožky přežívat. U mladších dětí je třeba natřít i obličej a kštici hlavy.
Nejstarším přípravkem na léčbu svrabu je sírová mast. Jednorázová aplikace sirné masti nestačí, je třeba léčebnou kúru podstoupit opakovaně. Přípravky se aplikují 1x za 24 hodin obvykle tři po sobě následující dny. Během jedné léčebné kúry je nemocnému doporučeno se nemýt. Pasty, masti a gely s účinnou látkou permethrin jsou vázané na recept. Permethrin účinně zabíjí zákožku svrabovou ve všech jejích vývojových stádiích a tlumí i svědění. Po nanesení se nechává krém působit minimálně 8-14 hodin. Většinou je dostačující jednorázová aplikace krému s obsahem permethrinu, pokud jsou zasaženy dlaně nebo plosky nohou, je doporučena ještě jedna aplikace po týdnu.1
Po každé kúře je nutno se vykoupat, vyměnit prádlo a povlečení a všechno prádlo opět vyvařit nebo ošetřit doporučeným způsobem. Svědění při svrabu lze mírnit také užíváním antihistaminik. Úporné svědění vede k rozškrábání kůže, což je. cesta pro vniknutí bakterií a vznik zánětu. Infekci kůže je pak nutné zaléčit antibiotiky. Po antiskabiézní terapii zůstávají na kůži sekundární změny vyvolané parazitem. Po konzultaci s dermatologem se používají emoliencia a v případě potřeby lokální masti s kortikosteroidy.
Je důležité současně léčit všechny osoby v těsném kontaktu s nakaženým, přestože nemají klinické obtíže.
Státní zdravotní ústav (SZÚ) vydal aktualizovaný leták Jak se svrab projevuje a jak se chovat v případě infekce.
Zdroj: Státní zdravotní ústav
Literatura:
1. Gartšíková J. Parazitární kožní choroby a jejich léčba. Dermatologie pro praxi 2010, 4(4): 192-194.
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)