Počty pacientů s Alzheimerovou chorobou nebo jiným druhem demence dlouhodobě rostou. V Česku žije s demencí asi 140 000 lidí, z toho přibližně 60 % s Alzheimerovou chorobou. Lékaři dále upozorňují, že velké množství nemocných o své nemoci neví a že reálné číslo může být tedy až o polovinu vyšší. Diagnostiku nových případů navíc zbrzdila pandemie covidu-19.
Jaké jsou signály počínající Alzheimerovy choroby a na koho se mají pacienti obracet s obavou, zda výpadky paměti jsou ještě fyziologické, nebo jde o patologickou poruchu? Až dosud nebylo vždy jasné, zda s potížemi navštívit praktika, psychiatra nebo například neurologa. Nejen to mají změnit nové doporučené postupy, které by vedle jasné posloupnosti vyšetření a léčby měly do budoucna také upřesnit, jak se dostanou pacienti k moderní léčbě.
Hlavní potíž v systému péče o pacienty s demencí v Česku spočívá podle odborníků v jeho roztříštěnosti.
„Do terapie v určitých bodech vstupují neurologové, psychiatři, geriatři, praktičtí lékaři a další odbornosti a každý má své doporučené postupy. Ty se různě překrývají, což má za důsledek, že neexistuje jednotná vize, jak by měl být pacient s demencí ideálně léčen. Kvůli tomu se řada lidí dostane k léčbě pozdě, mnoho rodin je zoufalých, protože neví, na co mají nárok, není definována sociální podpora a podobně," vysvětluje doc. MUDr. Robert Rusina, přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Současný stav podle doc. Rusiny zbytečně finančně i kapacitně zatěžuje zdravotní systém a je komplikovaný. Problém je o to palčivější, že lidí s nějakým druhem demence neustále přibývá, a to i díky celkovému stárnutí populace.
Proto loni vláda schválila tzv. Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020-2030 (NAPAN), který by měl položit základ pro nadcházející změnu v oboru. Z něj vychází projekt Doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu Alzheimerovy nemoci a jiných kognitivních poruch, podpořený z Fondů EHP.
„Počínaje letoškem pracují mezioborové skupiny na vytvoření a zavedení nového doporučeného postupu, který by nahradil ty dosavadní. Měl by definovat role, kompetence a dostupnost jednotlivých lékařských specialistů nebo systém diagnostiky a léčby. Také jasně určí systém úhrad jednotlivých úkonů nebo možností předepisovat léky," říká MUDr. Hana Vaňková, Ph.D., garantka geriatrie 3. LF UK a Interní kliniky FN Královské Vinohrady.
......
NAPAN se v širším kontextu zabývá problematikou Alzheimerovy nemoci i dalších typů demencí, například frontotemporální demencí, progresivní supranukleární obrnou, jinými atypickými parkinsonskými syndromy, cerebelárními syndromy aj.
NAPAN počítá i se zařazením tématu demence do osnov relevantních pregraduálních i postgraduálních programů a kurzů pro profesionální i neformální pečující. Vzdělávání se týká například těchto profesí: zdravotničtí pracovníci (lékaři, všeobecné sestry, ergoterapeuti a fyzioterapeuti, farmaceuti, kliničtí psychologové, zdravotně-sociální pracovníci), psychologové, sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách. Na dostupné vzdělávání mají právo také pečující osoby, aby mohly získat kompetence potřebné pro poskytování péče a udržení vlastní kondice.1
......
„Klíčové také je, aby se na něm shodly všechny odbornosti, kterých se péče týká, a tím se systém sjednotil," popisuje doc. MUDr. Rusina, který se na vzniku doporučeného postupu také podílí. Změny se budou týkat i praktických lékařů, ti jsou často už dnes prvním článkem v řetězu péče. „Sjednocení postupů samozřejmě vítáme. Očekávám, že agenda demence v našich ordinacích poroste. Nový doporučený postup by nám mohl přinést zvýšení kompetencí v oblasti diagnostiky a efektivnější spolupráci s odborníky, kteří pacienty následně přebírají," říká doc. MUDr. Bohumil Seifert, praktický lékař a vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP. „Už nyní v rámci systému včasného záchytu vyšetřujeme každého pacienta nad 65 let při preventivní prohlídce na známky počínající demence. Pak také samozřejmě ty, kteří sami přijdou s podezřením, že něco není v pořádku. Každý měsíc provedeme řádově desítky vyšetření a počet zachycených případů demence roste," dodává doc. Seifert.
Základní vyšetření praktici provádí jednoduchým testem, který zabere pouhých několik minut. Pacienti při něm dostávají za úkol si zapamatovat tři slova a nakreslit digitální zápis hodin do ručičkových. Podle výsledného skóre pak lékař určí, zda se již u pacienta projevují první známky onemocnění. Alzheimerova nemoc podle odhadů postihuje zhruba 2 % populace ve věku 65 let. Každých 5 let se pak podle odborníků procentuální výskyt dvojnásobí - 80 letech je tedy pravděpodobnost onemocnění až 16 %, v 90 letech přes 40 %. Nemoc více zasahuje ženy, zhruba dvakrát častěji než muže.
Věděli jste, že...
Zdroj: Online tisková konference Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, 15. 2. 2022
Reference:
1. Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020-2030, https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/2021/04/NAPAN-2020-2030.pdf
2.Česká alzheimerovská společnost, https://www.alzheimer.cz/
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)