Před 150 lety, 3. dubna 1873, se narodil psychiatr a neurolog Jan Janský, který je považován za objevitele čtyř základních krevních skupin. Jeho významný objev posunul moderní medicínu o velký krok kupředu tím, že umožnil bezpečné krevní transfuze.
V roce 1907 zveřejnil prof. MUDr. Jan Janský výsledky svého výzkumu, které potvrdily existenci čtyř základních krevních skupin dnes známých jako 0, A, B, AB (označil je tehdy římskými číslicemi I., II., III. a IV.). Zjistil, že můžeme krev třídit podle konkrétních rozdílů ve vlastnostech krvinek. V té době ještě neexistovaly moderní komunikační metody pro sdílení poznatků v různých oborech. Janský tedy netušil, že rakouský biolog a lékař Karl Landsteiner o pár let dříve odhalil tři krevní skupiny. Díky Janskému přibyla ve známost i skupina AB, která neobsahuje žádné protilátky proti antigenům A a B a její nositelé jsou tedy při transfúzi univerzálními příjemci. Až tedy Janského objev všech čtyř krevních skupin a jejich zákonitostí pomohl k porozumění krevnímu systému a umožnil provádět úspěšné transfuze bez rizika úmrtí pacienta, které by mohlo nastat po podání krve od nevhodného dárce. V roce 1921 byl Jan Janský označen Americkou lékařskou komisí za objevitele kompletních typů krevních skupin.
Když krev onemocní
Pro správné fungování krve v lidském organismu je zásadní správné množství krevních buněk. Pokud je bílých krvinek, červených krvinek či krevních destiček moc nebo naopak málo, může to značit závažné onemocnění. Pravidelný rozbor krve může odhalit i nemoc, která se zatím jinak neprojevuje. Je proto důležité chodit na preventivní prohlídky k praktickému lékaři, který pečuje o celkové zdraví svých pacientů a i díky krevnímu obrazu může nemoc zachytit včas.
V hematologii se zabýváme celou řadou onemocnění, kdy krvetvorba nefunguje a musíme ji zastoupit. Řešíme onemocnění nezhoubná i zhoubná. Do první skupiny patří anémie neboli chudokrevnost a hemofilie neboli poruchy srážlivosti. Mezi ta závažnější, zhoubná, řadíme leukemii, myelodysplastický syndrom nebo další myeloproliferativní a lymfoproliferativní onemocnění.
„Pacientům často podáváme krevní deriváty, a tím kontrolujeme hladinu hemoglobinu, abychom jim pomohli nemoc zvládnout. Velká potřeba podání krve vzniká také v chirurgických oborech zvláště při komplikovaných operacích a po haváriích. I to je důvod, proč potřebujeme velké množství krve od dárců. Přesto, že je snaha vytvořit umělou tekutinu, něco tak dokonalého, jako je krev, se doposud nepodařilo vyrobit. Máme např. erytropoetinové preparáty, které dokáží zesílit produkci krve, ale krev plně nahradit nedokážeme," vysvětluje za Českou hematologickou společnost prof. MUDr. Pavel Žák, Ph.D., přednosta IV. interní hematologické kliniky FN Hradec Králové.
Proč je dobré znát svou krevní skupinu
Kromě příslušnosti k jedné ze čtyř krevních skupin je důležitý také Rh faktor, který je buď pozitivní, nebo negativní. Tento faktor určuje, zda je krev dvou lidí kompatibilní, když je smíchána. Krevní skupina a Rh faktor patří k základním zdravotním údajům, které by měl každý znát. Zároveň ale není potřeba obávat se, že by neznalost krevní skupiny ohrozila kohokoli na životě. Před každým plánovaným zákrokem se krevní skupina ověřuje a v akutním případě je možné využít univerzální skupinu 0 Rh negativní.
Dárci krve pomáhají ostatním, ale chrání i sami sebe
Každý Čech dostane v průměru za svůj život čtyři krevní transfuze a dvanáct preparátů vyrobených z krve. Pro to, aby bylo krve dostatek, je potřeba získat každý rok až 33 tisíc nových dárců.1 „Dárce, který chodí pravidelně darovat krev, tak pomáhá nejen těm, kteří krev potřebují, ale chrání i sám sebe, jelikož je jeho krev díky odběrům pod dohledem," vysvětluje prof. Pavel Žák.
Právě Jan Janský byl propagátorem dárcovství krve a na jeho počest se dobrovolným dárcům uděluje Medaile prof. MUDr. Jana Janského. V České republice morální oceňování bezpříspěvkových dárců krve provádí od roku 1960 Český červený kříž, a to několika stupni podle počtu bezpříspěvkových odběrů.
K 150. výročí narození připravila Česká pošta známku Jana Jánského z edice Osobnosti. Ústředním motivem nové ceniny je portrét Jana Janského se čtyřmi znaky jím popsaných krevních skupin. Zájemci si ji mohou zakoupit na přepážkách či v e-shopu České pošty.
Zdroj: Havas PR Prague
Reference:
1. https://www.cervenykriz.eu/proc-potrebujeme-darce-krve
Věděli jste, že...
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)