Když se řekne atopie, většina si nejspíš vybaví ekzém. Suchá, svědivá, zarudlá nebo i šupinatá kůže totiž bývá jejím prvním a nejčastějším projevem. Ne vždy ale zůstane jen u něj. Tento dědičný sklon k přehnaným imunitním reakcím může vyústit také v další atopická onemocnění, jako jsou alergická rýma, astma nebo potravinové alergie.
Atopie je dědičný sklon k přehnaným reakcím na běžné podněty vyskytující se kolem nás - nejčastěji pyly, roztoče nebo potraviny.
„Jedná se o vrozenou dispozici imunitního systému, při které dochází k tvorbě protilátek IgE proti běžným antigenům v prostředí," přibližuje MUDr. Radka Šedivá z alergologické ambulance SYNLAB. Ačkoliv si atopii díky názvu většina z nás spojuje s atopickým ekzémem, projevit se může různými způsoby - kromě dermatitidy také rýmou, svěděním očí, dýchacími nebo trávicími problémy.
Ekzém je nejčastější
To, že je atopie nejčastěji spojována s atopickou dermatitidou, není náhoda. U atopiků bývá kožní bariéra oslabená, a proto je kůže citlivější na vlivy okolí i na pronikání alergenů.
„Kůže je první obranná linie, a pokud v důsledku atopie nefunguje dobře, snadno se na ní rozvine imunitní reakce, která vyústí v problém - ekzém. Ten bývá první manifestací atopie a často se objevuje už v kojeneckém věku," popisuje MUDr. Šedivá.
Atopický pochod
U ekzému však atopie většinou nekončí. Naopak může odstartovat takzvaný „atopický pochod". Projevy na kůži totiž u většiny pacientů časem doprovodí další potíže, jako jsou potravinové alergie, alergická rýma a astma. Jednotlivé projevy spolu často souvisí a mohou se v průběhu života střídat nebo kombinovat.
Atopie vs. alergie
Atopie sama o sobě ještě neznamená konkrétní onemocnění ani klinické potíže. Jde o genetickou informaci. Alergie už je naproti tomu konkrétní patologická reakce organismu vedoucí ke klinickým příznakům.
To, zda se atopie projeví jako alergie nebo jiné onemocnění, záleží na mnoha faktorech, jako je míra kontaktu s alergeny, mikrobiální prostředí v raném věku, způsob výživy nebo kvalita ovzduší.
Dítě může mít zcela jiný projev než rodič
Míra dědičnosti atopie je poměrně vysoká. Pokud ji má jeden rodič, riziko u dítěte je cca 30-50 %. Pokud mají atopii oba rodiče, riziko stoupá na 60-80 %. Dědí se ale pouze „nastavení imunitního systému", nikoli sklon k reakci na konkrétní alergeny.
„U dítěte, které zdědilo atopii, může být její projev zcela odlišný než u rodičů. Rodiče mohou být alergičtí na pyly, kdežto dítě může být citlivé na roztoče nebo potraviny," upřesňuje alergoložka Šedivá.
Sklon k atopii lze ještě před rozvojem ekzému, alergie či astmatu do určité míry odhalit. Nelze ho ale „definitivně diagnostikovat" ani zcela odstranit.
„Rizikové jedince je možné vytipovat na základě podrobných rodinných anamnéz. Využít je možné také měření hladiny IgE protilátek, které se při atopii tvoří. Toto měření má však omezenou prediktivní hodnotu a z výsledků nelze vyčíst, kdy ani jak se případná atopie projeví," popisuje lékařka.
Riziko rozvoje atopických potíží lze ale částečně ovlivnit režimovými opatřeními, jako je zejména u kojenců dostatečné promazávání pokožky, pestrá strava zaváděná u dětí v přiměřených dávkách již mezi 4. a 6. měsícem života nebo omezení vystavování se škodlivinám, jako je kouř či znečištěné ovzduší.
K léčbě je potřeba znát spouštěče
V případě, že dojde k rozvoji atopie v ekzém, alergii nebo astma, projeví se navenek některými z těchto příznaků:
Pokud jedinec některý z příznaků zaznamená, jeho první kroky by měly vést k praktickému lékaři. Ten potíže zhodnotí a v případě potvrzení podezření na některou ze zmíněných diagnóz vypíše doporučení k vyšetření u specialisty - obvykle alergologa. Specialista provede komplexní klinické vyšetření a pro určení spouštěčů potíží také tzv. prick testy nebo vyšetření krve. Na základě výsledků poté přesně určí kritické alergeny a nastaví symptomatickou nebo i dlouhodobou léčbu, která může pomoci alergii zmírnit či zcela vyléčit.
V případě dlouhých čekacích lhůt je možné alergologické testy podstoupit také jako samoplátce. Moderní laboratorní diagnostika umožňuje přesné stanovení senzibility až na 300 alergenů z jediného odběru krve. Nejširším takovým testem na trhu je ALEX, který lze zakoupit online například na www.eshop-synlab.cz. Pacientovi může pomoci zorientovat se v okruhu možných spouštěčů potíží a nasměrovat ho, kterým podnětům ve svém okolí věnovat větší pozornost. Výsledky je ale vždy třeba konzultovat s lékařem.
Zdroj: Tiskové oddělení Laboratoře synlab czech s.r.o.
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)