Lékařská technika má v posledních letech nečekané možnosti v pomoci lékařům k přesné a rychlé diagnostice, a tím výrazně přispívá k lepším možnostem léčení pacientů.
Teprve poměrně nedávno měli pacienti - díky technologii implantabilních monitorů - možnost si spolu s lékaři „pohlídat" práci svého srdce.
„Řada pacientů s fibrilací síni je bohužel bezpříznaková," říká doc. MUDr. Aleš Tomek, předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP: „Nemůžeme spoléhat jen na krátkodobé EKG vyšetření; čím delší je monitorace, tím vyšší je šance zachytit fibrilaci síní nebo jiné arytmie. Velkou skupinu tvoří i pacienti s tzv. kryptogenní CMP, kdy se přesná příčina nemoci při standardním vyšetření nepodaří nalézt."
AI umí pomáhat
Dnešní nejmodernější přístroje mají podobu malých injekčně zaváděných zařízení, která se dokonce aplikují ambulantně, a pacient odchází za pár hodin domů. Součástí těchto systémů je dálková monitorace a při vyhodnocování některých údajů pomáhá i umělá inteligence.
„Algoritmy umělé inteligence umožňují rychlejší interpretaci dat, automatickou detekci arytmií, a tím i lepší vyhodnocení rizika pacientů," vysvětluje prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., MBA, přednosta Kardiologické kliniky FZS univerzity J. E. Purkyně a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.
Prof. Táborský v rozhovoru pro Medical Tribune (26. 5. 26) uvádí, že pro monitoraci srdečního rytmu je třeba kromě klinického přínosu hodnotit i ekonomickou stránku:
„Krátkodobé monitorace s vysokými náklady nemají smysl, naopak dlouhodobé se stávají racionálními a klinicky obhajitelnými. Implantabilní srdeční monitory detekuji arytmii třikrát až šestkrát častěji než například hospitační telemetrie, 24hodinový holter nebo 30denní externí rekordér."
Cévních mozkových příhod přibývá
Každý rok ji prodělá asi 23 tisíc pacientů, a významná část těchto případů souvisí s poruchami srdečního rytmu, především s fibrilací síní. Kardioembolizační mozkové příhody způsobené srdečními arytmiemi souvisejí s až 35 procenty všech CMP. Jde tedy o jejich nejčastější typ a zároveň i nejvíc nebezpečný, jednak kvůli riziku opakování (až pětině pacientů hrozí do dvou let recidiva), jednak i kvůli vysoké úmrtnosti.
Spolupráce kardiologů a neurologů
Doc. MUDr. Aleš Tomek, předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP, zastává názor, že spolupráce neurologie a kardiologie je v této oblasti naprosto zásadní. Podle odborníků je nejdůležitější zvolit individuální způsob monitorace podle konkrétního pacienta.
Na snímku vpravo doc. Tomek, vlevo sedící prof. Táborský
Minipřístroje s obrovským efektem
Implantační srdeční monitory, které využívají nejmodernější technologie se AI, mají dnes nejvyšší šanci zachytit fibrilace síní nebo jiné arytmie.
Dlouhodobé sledování sice znamená vyšší počáteční náklady, ale pokud tato zařízení dokáží zabránit opakovaným mozkovým příhodám, je to obrovský zisk jak pro pacienty, tak pro pracovní zátěž lékařů.
Sympozium společnosti Biotronik: Spolupráce kardiologů a neurologů
Nedávné virtuální sympozium společnosti Biotronik, které se konalo v rámci odborného programu XXXIV. výročního sjezdu České kardiologické společnosti, se věnovalo především sledování pacientů po cévní mozkové příhodě. Došlo mimo jiné k závěru, že nelze spoléhat na krátkodobé EKG vyšetření a že délka monitorace zásadně ovlivňuje šanci na záchyt fibrilace síní i jiných arytmií.
Mgr. Jana Ulíková
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)