Zvýšená hladina LDL cholesterolu je považována za jeden z hlavních rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění. Častější je u lidí ve vyšším věku. Analýza výsledků více než 250 tisíc vyšetření provedených od ledna do května 2026 v laboratořích SYNLAB ale ukazuje, že zvýšené hodnoty LDL cholesterolu nejsou výjimkou ani u mladších ročníků.
Data laboratoří SYNLAB zahrnují laboratorní testy indikované lékařem i zakoupené samoplátci. Nejde tedy o reprezentativní vzorek české populace, přesto výsledky ukazují na skutečnost, že se s vysokou hladinou LDL potýkají i mladí dospělí. Ve věkové skupině 20-29 let se nad referenční mezí pohybovalo 45 % ze 14 779 krevních testů a u třicátníků 59 % z 25 793 vyšetření.
„Data jasně ukazují na význam kontroly cholesterolu a podstupování preventivních prohlídek i v mladém věku. Zvýšený cholesterol se mladým lidem nevyhýbá a bez laboratorního vyšetření o něm nemusí vůbec vědět," říká vedoucí laboratoře SYNLAB, klinická biochemička MUDr. Kateřina Pinterová.
Pokud je hladina LDL cholesterolu v krvi dlouhodobě zvýšená, cholesterol se může ukládat ve stěnách cév a přispívat k rozvoji aterosklerózy. Příčin zvýšených hodnot přitom může být více. Vliv má životospráva, věk i celkový zdravotní stav. Dopad nevhodného jídelníčku, nedostatku pohybu a dalších rizikových faktorů se navíc v průběhu života hromadí, což je jedním z důvodů, proč se se zvýšenými hodnotami LDL častěji setkáváme s přibývajícím věkem.
Výrazně zvýšený LDL cholesterol u mladého člověka přitom může být jedním ze signálů, že za nálezem stojí i jiná příčina než samotný životní styl - například dědičné onemocnění.
„U mladého člověka bychom výrazně zvýšenou hodnotu LDL neměli automaticky přičítat pouze životnímu stylu. V některých případech může upozornit například na familiární hypercholesterolémii (FH) - jedno z nejčastějších dědičných onemocnění. Navenek se ale obvykle nijak neprojevuje, může tak zůstat dlouho neodhalené a vést až k infarktu myokardu ve velmi mladém věku," říká MUDr. Pinterová.
Otázky na zdraví členů rodiny nejsou při preventivní prohlídce pouhou formalitou
Rodinná anamnéza - informace o onemocněních, která prodělali rodiče, sourozenci nebo prarodiče pacienta - pomáhá lékaři posoudit zdravotní rizika, která se ho mohou týkat.
„Důležitá je spolupráce a svědomitý přístup. Někteří lidé o prodělaných onemocněních záměrně nemluví. Neuvědomují si přitom, jak moc důležité mohou být tyto informace pro jejich blízké z hlediska prevence," říká MUDr. Pinterová.
Mluvit otevřeně o prodělaných nemocech s ostatními členy rodiny je důležité. Krátkým rozhovorem lze předejít i velmi závažným zdravotním komplikacím. Je dobré si důležité informace z rozhovoru zapsat.
Právě FH často uniká pozornosti. Člověka nijak nebolí, typická je pro ni hlavně vysoká hladina LDL cholesterolu od útlého věku.
„Na FH může upozornit výrazně zvýšená hladina LDL cholesterolu, u dospělých typicky kolem 5 mmol/l a výše. Pokud se k údaji přidají rizikové informace z rodinné anamnézy, může lékař doporučit další vyšetření, například genetické. Pakliže ale pacient nechodí na preventivní prohlídky nebo lékař neví o výskytu potíží v rodině, může dědičná souvislost zůstat nepovšimnutá," vysvětluje lékařka.
FH se týká přibližně 1 z 250 lidí.1 Hladina LDL je při ní zvýšená již od narození, organismus totiž kvůli vrozené poruše nedokáže cholesterol efektivně odstraňovat z oběhu. Celoživotní působení vysokých hodnot urychluje rozvoj aterosklerózy a zvyšuje riziko předčasných srdečně-cévních komplikací. Dalšími důvody zvýšeného LDL cholesterolu v nízkém věku mohou být nevhodné stravovací návyky, nadváha, nedostatek pohybu, onemocnění ledvin, snížená funkce štítné žlázy či užívání některých léků.
.............................
Jak číst LDL?
Za orientační horní hranici LDL cholesterolu se u dospělých běžně považuje přibližně 3 mmol/l (referenční rozmezí 1,20-3,00 mmol/l). Jedna naměřená hodnota však sama o sobě nevypovídá o celkovém zdravotním riziku.
Podstatné není jen to, zda překročila referenční mez, ale také o kolik, zda se zvýšení opakuje a jaké další rizikové faktory člověk má.
Výraznou pozornost si zaslouží zejména LDL kolem 5 mmol/l a výše. Takový výsledek může vzbudit podezření na familiární hypercholesterolémii.
Naměřené hodnoty by měl vždy posoudit praktický lékař v kontextu celkového zdravotního stavu a dalších informací.
.............................
Důsledkem neodhalené FH bývá často srdeční příhoda ve velmi nízkém věku - u mužů kolem 30 let, u žen o 10 let později. Včasný záchyt onemocnění může naopak díky správné péči, cílené léčbě a nastavení adekvátního režimu vést ke stabilizaci hladiny cholesterolu a snížení rizika kardiovaskulárních potíží. Univerzální screening FH však v Česku zatím není zaveden.
Znát dědičná rizika je prvním krokem k prevenci.
Zdroj: Tiskové oddělení Laboratoře synlab czech s.r.o.
Reference:
1. European Atherosclerosis Society, 2023 Update on European Atherosclerosis Society Consensus Statement on Homozygous Familial Hypercholesterolaemia, European Heart Journal, 2023.
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)