Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



HEMOFILIK NEMÁ NIKDY VYHRÁNO. MŮŽE ALE VÉST NORMÁLNÍ ŽIVOT



S hemofilií, vrozenou dědičnou poruchou srážlivosti krve, žije v Česku přibližně tisíc lidí. Díky moderní terapii se jejich život v posledních desetiletích zásadně změnil. Zatímco dříve se potýkali s opakovaným krvácením do svalů nebo kloubů a často končili na invalidním vozíku, dnes podstupují preventivní léčbu a žijí téměř bez omezení.

Nemoc ale nezmizela a někteří pacienti i jejich rodiny se s ní nevyrovnávají snadno. Pacientům stále hrozí, že mohou krvácet, například při úrazech a nehodách nebo při přerušení terapie. Odborníci na to upozorňují u příležitosti Světového dne hemofilie, který připadá na 17. dubna.

...........................

Při dodržování správné léčby může být život hemofilika téměř „normální". Měl by se ale vyvarovat některých rizikových aktivit.

Hemofilie se většinou projeví již v průběhu prvního roku života, třeba nadměrnou tvorbou modřin, když dítě začne lézt a chodit.

Méně těžké formy mohou být zjištěny až v pokročilejším věku.

...........................

Život pacientů s hemofilií se změnil, léčba se posunula k moderním přípravkům

Diagnózu hemofilie stanovuje hematolog na základě rodinné anamnézy a laboratorního vyšetření. U každého pacienta by mělo být provedeno rovněž genetické vyšetření, které umožňuje identifikovat konkrétní mutaci a je klíčové pro vyhledávání přenašeček v rodině.

„Hemofilie postihuje téměř výhradně muže, přenáší ji ale ženy - dědičnost se totiž váže na ženský pohlavní chromozom X," popisuje prof. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D., vedoucí Centra pro poruchy hemostázy IV. interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Hemofilii způsobuje nedostatek některých koagulačních faktorů, u hemofilie A je to faktor VIII, u hemofilie B faktor IX. V ČR žije přibližně tisíc pacientů s hemofilií, 38 % z nich má těžkou formu nemoci. Četnější je hemofilie A (85 %), hemofilií B trpí asi 15 % pacientů. U hemofiliků dochází k samovolnému krvácení do svalů nebo kloubů. Pokud se opakuje často, hrozí nemocným ztráta pohyblivosti.

„Dříve se s opakovaným krvácením do nosných kloubů potýkali zejména pacienti s těžkou formou hemofilie. To vedlo k vážnému poškození kloubů, které značně limitovalo jejich pohyblivost. Řada pacientů končila na invalidním vozíku," upřesňuje prof. Dulíček.

Život pacientů s hemofilií se změnil s příchodem preventivní terapie. Aby se předešlo spontánnímu krvácení, začali lékaři pacientům doplňovat chybějící srážecí faktor pomocí infuzí.

„V posledních deseti letech se péče o hemofiliky posunula ještě dál. Dnes jsou k dispozici moderní přípravky s delší dobou účinku, takže je není nutné aplikovat tak často, případně léky, které dokážou chybějící srážecí faktor přemostit, a zajistit tak srážení krve jiným způsobem," vysvětluje lékař.

Pacienti si sami aplikují léky, nemoc mají pod kontrolou

Pokud terapii dodržují, mohou žít aktivně a nemusí se tolik potýkat s omezeními, kterým čelily starší generace.

„Dříve mohlo dojít ke spontánnímu krvácení kdykoli. To už dnes neplatí, nemocní mají svou nemoc pod kontrolou a žijí téměř stejně kvalitně jako zdraví lidé. Mohou sportovat, vyhýbat by se ale měli hlavně kontaktním sportům, jako je například box, rugby nebo hokej, při kterých hrozí velké riziko poranění. Množství aktivit, které lidem s hemofilií nedoporučujeme, se oproti minulosti výrazně snížilo," říká MUDr. Ester Zápotocká z Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol. Zároveň ale dodává, že riziko krvácení stále existuje, například při úrazech nebo nehodách a také při přerušení terapie: „Zásadní je dodržovat léčbu. Není to vždy úplně jednoduché, aplikace může u některých pacientů vyvolávat obavu. Také rodiče dětí s hemofilií ví, že když se léky vynechají, mohou nastat vážné komplikace. Dbají proto na dodržování pravidelné terapie. Pro řadu z nich to může být velká psychická zátěž, snažíme se ale dětem a rodinám s aplikacemi pomáhat a hledat způsoby, jak proces co nejvíce usnadnit."

Většina rodin se s hemofilií dokáže vyrovnat sama

Pokud se objeví psychické potíže nebo větší úzkosti, je ale vhodné vše probrat s psychologem.

„Tři čtvrtiny hemofiliků mají nemoc v rodině - to znamená, že se s touto nemocí nesetkávají poprvé. Rodiče vědí, že jedno velké krvácení může způsobit nevratné poškození kloubů. Mají z toho strach. Důležité přitom je, aby byli nejbližší nemocných v klidu. V psychické pohodě je pak i pacient," popisuje Mgr. Petra Bučková, klinická psycholožka z Fakultní nemocnice Brno.

Vyrovnat se s nemocí pomáhá rodinám také pacientská organizace Český svaz hemofiliků (zal. 1990), a to prostřednictvím osvěty, kterou šíří na svých webových stránkách. Organizuje také pravidelná setkáními nemocných a jejich rodin.

„Pořádáme tábory pro děti i mezigenerační setkání hemofiliků. Ta jsou důležitá zejména, a to pro dospívající, kteří si léčbu začínají aplikovat sami. Když se sejdou se starším pacientem s hemofilií, který je na vozíku, protože k dispozici preventivní terapii neměl, o to víc si uvědomí, jak důležité je léčbu nepodceňovat," popisuje předseda Českého svazu hemofiliků Martin Bohůn, který s hemofilií žije také.

Rodinám s malými dětmi pomáhá i organizace Hemojunior, mimo jiné rekondičně-edukačními pobyty. To vzniklo z iniciativy rodičů v listopadu 2001.

U příležitosti Světového dne hemofilie chystají obě organizace několik akcí

V polovině dubna vyrazí jejich členové, rodiny nemocných a další podporovatelé do Podkrkonoší na Zvičinu.

„Naše společné výšlapy už se staly tradicí. Loni jsme zdolali vrchol Ještědu. Tyto akce dokazují, že pacienti s hemofilií dnes díky pokrokům v možnostech léčby zvládnou i náročnější pohybové aktivity," říká Kateřina Altmanová, předsedkyně organizace Hemojunior.

Společné výstupy hemofiliků navazují na mezinárodní expedici, při které se před dvěma lety pokusil Daniel Šimek zdolat Mont Blanc, nejvyšší vrchol Alp.

„Byl prvním Čechem s hemofilií, který takovou expedici podnikl," připomíná Martin Bohůn.

Přímo na Světový den hemofilie, 17. dubna, se řada míst v Česku rozsvítí červeně. Symbolicky se rozzáří Praha, Brno, Olomouc, Plzeň, České Budějovice, Hradec Králové, Rakovník, Náchod, Humpolec, Bruntál, Nymburk, Liberec, Uničov, Opava, Jaroměř, Krasíkov a zámek v Brandýse nad Labem.

Zdroj: MaVe PR

Zpět

XIII. 3D 360° online kongres – TOKIO

Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.

AKUTNÍ RESPIRAČNÍ INFEKCE JSOU TU

Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)

DOPORUČUJEME