Evropská kardiologická společnost přinesla na svých stránkách www.escardio.org zajímavé výsledky francouzské studie, která sledovala souvislost mezi stravovacími návyky a kardiovaskulárním poškozením. Zjistila, že jedení v reakci na úzkost nebo smutek je spojeno s poškozením srdce.
Pro zdraví srdce je důležité nejen to, co jíme, ale i to, proč jíme. Na základě výzkumu1 zveřejněného v časopisu ESC European Journal of Preventive Cardiologybylo zjištěno, že emocionální jedení bylo spojeno s kardiovaskulárními problémy a velkou měrou se o to zasadil stres.
„Emocionální jedlíci konzumují jídlo, aby uspokojili svůj mozek, nikoli žaludek," řekl autor studie, profesor Nicolas Girerd, koordinátor Centra klinického vyšetřování (CIC-P) a kardiolog z Fakultní nemocnice v Nancy ve Francii.
„Všímavé stravování může pomoci tento zlozvyk odstranit. Znamená to udělat si čas na jídlo, ať už o samotě nebo s ostatními, být v daný okamžik a vědom si toho, co děláte, a nenechat se rozptylovat telefonem nebo televizí."
"Stres může být jedním z důvodů, proč jíst v reakci na pocity místo hladu," řekla hlavní autorka Dr. Sandra Wagnerová, nutriční epidemioložka z CIC-P. „Víme, že emocionální jedlíci si méně uvědomují hlad a sytost, ale pozorné jedení přitahuje pozornost k těmto fyzickým pocitům. Fyzická aktivita - ať už procházka nebo intenzivnější cvičení - je dalším způsobem, jak se vyhnout emočnímu jedení, protože zmírňuje stres a poskytuje náhradní aktivitu. Pouhých 10 minut denně meditace nebo dechových cvičení může také pomoci uklidnit a snížit stres. Abych to shrnul, použijte tři M, abyste se zbavili návyku emocionálního jedení: pohyb, meditace a všímavé jedení," dodala Dr. Wagnerová.
Jednalo se o první studii, která o 13 let později posoudila souvislost mezi stravovacím chováním zdravých jedinců a kardiovaskulárním poškozením. Studie zahrnovala 1 109 účastníků kohorty STANISLAS, do které byli v letech 1993 až 1995 zařazeni rodiče a dospívající v regionu Lotrinsko na severovýchodě Francie. Emocionální jedení, což je tendence k přejídání v reakci na negativní emoce, jako je smutek nebo úzkost, bylo hodnoceno pomocí holandského dotazníku stravovacího chování.
Měření kardiovaskulárního poškození zahrnovalo rychlost pulzní vlny karotid-femor a diastolickou dysfunkci, které indikují ztuhlost tepen a srdce. Podle předchozích studií je zvýšení rychlosti pulzních vln, což znamená tužší tepny, spojeno s vyšším rizikem srdečních chorob a mrtvice. Diastolická dysfunkce, což znamená, že se srdce po kontrakci nedostatečně uvolní, koreluje s větší pravděpodobností rozvoje srdečního selhání.
Asociace mezi emocionálním jídlem a kardiovaskulárním poškozením byly analyzovány po úpravě podle věku, pohlaví, úrovně vzdělání, diabetu, hypertenze, středního věkového rozdílu mezi měřením stravovacího chování a kardiovaskulárního poškození, indexu tělesné hmotnosti, hladin krevních lipidů, fyzické aktivity a dalších měření. stravovací chování a nástup kardiovaskulárních onemocnění během sledování.
Mezi 916 dospělými byl střední věk v době měření stravovacího chování 44,7 let a téměř polovinu (49,7 %) tvořily ženy. Medián doby mezi měřením stravovacího chování a kardiovaskulárním poškozením byl 13,4 let. Emocionální jedení bylo spojeno s vyšší rychlostí pulzních vln (tužší tepny) a 38% zvýšeným rizikem diastolické dysfunkce (tužší srdce).
...............................
Bylo zjištěno, že úroveň stresu je mediátorem souvislosti mezi emočním stravováním a diastolickou dysfunkcí.
...............................
Autoři provedli mediační analýzu, aby prozkoumali možná vysvětlení asociací. Zjistili, že úroveň stresu vysvětlila 32 % spojení mezi emočním jídlem a diastolickou dysfunkcí.
„Systém odměny může být zvláště zapojen do emocionálního stravování, kde jídlo může snížit úzkost a pohodlné jídlo může otupit reakci na akutní stres," uvádí dokument.
Příjem energie nebyl zprostředkovatelem žádných asociací. Profesor Girerd vysvětlil: „Mohli bychom očekávat, že emocionální jedlíci budou konzumovat vysoce kalorická jídla, což by následně vedlo ke kardiovaskulárním problémům, ale nebylo tomu tak. Jedním z vysvětlení je, že jsme měřili průměrný příjem kalorií a emocionální jedlíci mohou ve stresu flámovat a jindy jíst méně. Tento yo-jo vzor může mít negativní účinky na srdce a krevní cévy ve srovnání se stabilním příjmem potravy."
Autoři dospěli k závěru, že snahy o prevenci kardiovaskulárních onemocnění by se měly zaměřit na stravovací návyky nad rámec nutričního obsahu. „Techniky, jak se vypořádat s emočním stravováním, se již používají k pomoci obézním jedincům. Naše studie naznačuje, že tyto strategie by měly být rozšířeny na všechny emocionální jedlíky bez ohledu na váhu, aby se později v životě zastavilo kardiovaskulární poškození," uzavřela Dr. Wagnerová.
Zdroj: Tisková zpráva Evropské kardiologické společnosti
Literatura:
1. Puchková-Sistac A, de Lauzon-Guillain B, Girerd N, et al . Asociace mezi stravovacím chováním a 13letým kardiovaskulárním poškozením v původně zdravé kohortě STANISLAS. Eur J of Preventive Cardiol.2023. doi:10.1093/eurjpc/zwac287.
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)