Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



EMIL ŠEDIVÝ - ZAKLADATEL ČESKÉ FARMACEUTICKÉ HISTORIOGRAFIE



Emil Šedivý (1872-1923) patří k nejvýznamnějším osobnostem českého lékárenství přelomu 19. a 20. století. Jako lékárník, historik a publicista položil základy vědeckého studia dějin farmacie v českých zemích a právem bývá označován za prvního českého historika farmacie. Jeho odborné práce, organizační činnost i publikační úsilí výrazně ovlivnily podobu české farmaceutické vědy a profesní identity lékárníků. Jeho jméno, kromě publikační činnosti, je významně spojeno se Společností českých lékárníků a její další transformací.

Historické zázemí a vznik farmaceutické společnosti

Kořeny organizované farmaceutické činnosti v českých zemích sahají do roku 1871, kdy byla založena Společnost českých lékárníků. Původně studentská a zaměstnanecká iniciativa se postupně proměnila v odborné sdružení celého farmaceutického stavu. Zásadní roli v tomto vývoji sehrál Dr. Pharm. Alois Jandouš (1838-1893), jeden z nejvýznamnějších českých lékárníků 19. století, který společnost proměnil ve vědeckou instituci otevřenou všem farmaceutům. V roce 1875 byla společnost přejmenována na Farmaceutickou společnost v Praze, později, roku 1899, přijala název Česká společnost lékárníků (ČLS). Pod jejím vedením docházelo k intenzivní odborné, vzdělávací i publikační činnosti - pořádání přednášek, účasti na mezinárodních kongresech i vydávání odborné literatury.

Životní a profesní dráha PhMr. Šedivého

Emil Šedivý se narodil 1. srpna 1872 v Praze. Vystudoval farmacii a současně se systematicky věnoval studiu historie, a to nejen na Univerzitě Karlově, ale i na německých univerzitách. 

Profesně působil jako lékárník, od roku 1906 byl majitelem lékárny U Bílého lva na pražských Příkopech. Vedle lékárnické praxe rozvíjel mimořádně aktivní publikační a organizační činnost. Spolupracoval s odbornými časopisy, podílel se na redakční práci a významně finančně podporoval jejich vydávání, zejména v období po první světové válce.

Na obrázku: Inzerát lékárny U Bílého lva a fotografie PhMr. Emila Šedivého
Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius

Zakladatel české farmaceutické historiografie

Studoval historii na Univerzitě Karlo-Ferdinandově v Praze. Zásadním mezníkem v dějinách české farmacie byla Šedivého kniha: Příspěvky k dějinám lékárnictví na Moravě a ve Slezsku (1905). Tato práce je považována za první českou vědeckou monografii v oboru dějin farmacie. Šedivý v ní uplatnil systematický archivní výzkum, kritickou práci s prameny a metody kulturní historie, které převzal zejména od historika Čeňka Zíbrta. Tím uvedl českou farmaceutickou historiografii na vědeckou úroveň srovnatelnou s evropským prostředím.

Další významná díla:

  • kulturně-historická a medicínsko-historická studie Dějiny kosmetiky (1921);
  • kritické vydání středověkého spisu Světlo apatekářův (1922). Jednalo se o historický lékopis z 15. století, který napsal Quircus de Augustis a do staročeštiny přeložil Matěj z Mýta v roce 1496. Kniha sloužila tehdejším lékárníkům (apatekářům) jako příručka pro přípravu léčiv a obsahovala přehled tehdejších znalostí o léčivých rostlinách a analgeticích;
  • monografie Lékárník Angelus a jeho botanická zahrada (1908). V této práci sestaveny pečlivě shromáždil všechny zprávy o dvorském lékárníku Karla IV., Angelovi z Florencie, a také zde uvedl seznam dřívějších lékárníků v Praze. Sledoval všechny následující majitele botanické zahrady po Angelovi až do doby vydání díla;
  • Privilegien der Apotheken in der drei Königlichen Städten von Prag aus dem Jahre 1671, 1748 und 1793.

1.Příspěvky k dějinám lékárnictví na Moravě a ve Slezsku (1905); 2. Dějiny kosmetiky (1921); 3. Světlo apatekářův (1922); 4. Světlo apatekářův z knihy České lékárny (2000). Zdroj obrázků: Národní digitální knihovna Kramerius.

Šedivý se dlouhodobě zasazoval o to, aby dějiny farmacie byly pevnou součástí farmaceutického vzdělávání, což opakovaně zdůrazňoval na odborných kongresech i ve svých článcích.

Organizační a mezinárodní činnost

Emil Šedivý byl aktivní i v čele profesních organizací. V letech 1911-1912 působil jako předseda České společnosti lékárníků a výrazně se zasloužil o to, že byla přijata za přidruženého člena nově vzniklé Mezinárodní farmaceutické federace (FIP). Na prvním kongresu FIP v Bruselu (roku 1910) byl zvolen místopředsedou sjezdu a oceněn stříbrnou medailí.  Pod vedením mnoha vynikajících lékárníků společnost v 19. století úspěšně vzkvétala. Setkání se konala formou různých odborných přednášek, členové společnosti se účastnili mezinárodních kongresů a vrcholem bylo uspořádání 2. mezinárodní farmaceutické výstavy v Praze v roce 1896. Profesní rozvoj budoucích i praktikujících lékárníků umožnila farmaceutická škola, kterou společnost provozovala, dále vydání prvního českého farmaceutického kompendia Učebnice lékárníka (1899) a v neposlední řadě vydání Časopisu českých lékárníků (založeného v roce 1882). Po přerušení činnosti společnosti během první světové války se významně podílel na její obnově. V roce 1919 vznikla Československá lékárnická společnost (ČSLS), jejímž předsedou byl znovu zvolen roku 1922.

Tragický závěr života

Osobní i profesní závěr života Emila Šedivého byl poznamenán složitými okolnostmi. Dne 15. září 1923 spáchal v Praze sebevraždu. Jeho smrt byla spojena s dlouhodobými finančními potížemi a politickou aférou související s projednáváním lékárnického zákona, která měla soudní dohru. Jednalo se o údajný pokus uplatit značnou částkou (v dobových článcích je zmiňována na tehdejší dobu obrovská suma 6 až 7 milionů Kčs) poslance Johanise, aby byl navrhovaný lékárnický zákon pro farmaceuty co nejpříznivější. Podle dobového tisku kromě toho obecně pan magistr Šedivý trpěl vážnými finančními problémy a za účast v korupční kauze byl odsouzen k několika měsíčnímu vězení. Jeho odchod znamenal těžkou ztrátu nejen pro české lékárenství, ale i pro rozvíjející se obor dějin farmacie. Bezprostředně poté pokračování některých odborných aktivit téměř ustalo.

Význam Emila Šedivého přetrval svou dobu. Jeho práce položila základy vědeckého studia dějin farmacie, přispěla k profesní identitě českých lékárníků a inspirovala další generace historiků farmacie.

Na jeho počest dnes Česká farmaceutická společnost ČLS JEP uděluje medaili Emila Šedivého za celoživotní přínos farmaceutické praxi, čímž je jeho odborný i morální odkaz symbolicky připomínán.

PharmDr. Tomáš Arndt

Příště: Max Fanta - významný pražský židovský lékárník

ADAM ZALUŽANSKÝ ZE ZALUŽAN, AUTOR ŘÁDU APATEKÁŘSKÉHO

ANGELO Z FLORENCIE, DVORNÍ LÉKÁRNÍK KARLA IV.

Zpět

XIII. 3D 360° online kongres – TOKIO

Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.

AKUTNÍ RESPIRAČNÍ INFEKCE JSOU TU

Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)

DOPORUČUJEME