V aktuálním článku se zaměříme na metodu podobnou analýze nákladů a efektivity (CEA), o které pojednával předchozí díl seriálu.
Metoda, které se věnuje tento článek, ale bere, na rozdíl od předchozí metody CEA, v úvahu kvalitu života pacienta. Analýza nákladů a užitku (Cost-Utility Analysis, CUA) porovnává náklady (náklady na léčbu, hospitalizaci, léky) s přínosy (zlepšení kvality života-QALY, snížení morbidity). Vznikla pro ta hodnocení, která nelze srovnávat pouze finančně. Ještě připomenu (již jsem o tom psal): QALYs (Quality-Adjusted Life Years; česky: kvalitou života upravené roky života) kombinují délku života a kvalitu života. Jeden QALY představuje rok života v plném zdraví.
Výsledkem se často prezentují jako poměr nákladů na QALY, což umožňuje srovnání efektivity různých intervencí. CUA je specifickou variantou analýzy nákladů a přínosů (CBA): používá se tehdy, když jsou výstupy projektů různorodé a obtížně ocenitelné v penězích.
Tato metoda srovnává náklady na různé zdravotní intervence s počtem QALYs, které generují. Tím se hodnotí efektivita jednotlivých intervencí.
Existují i alternativní postupy této metody, než je parametr QALY:
Výzkumníci ovšem musí v tomto případě uvést, proč nebylo možné použít všeobecně používaný parametr QALY.
Ve zdravotnictví se používá pro hodnocení nákladové efektivity léčebných postupů, preventivních programů a dalších intervencí. Analyzuje alternativy s nestejnými, subjektivně srovnatelnými výsledky a jejím úkolem je zjistit, nakolik jednotlivé hodnocení nabídky, s ohledem na vynaložené náklady, odpovídají očekávanému uspokojení potřeb a cílů. Je založena na porovnávání přírůstku zdrojů s výsledky, které vyjádříme ve formě užitku z daného programu, projektu, akce atd. Jinými slovy zjišťujeme, jak dodatečné náklady vedou ke změnám užitku u sledovaných programů. Ta varianta, u níž je změna užitku nejvyšší, je k realizaci dodatečných nákladů nejvhodnější.
Dotazníky kvality
Kvalita života může být měřena obecnými dotazníky nebo dotazníky specifickými pro dané onemocnění. K vyjádření kvality života se používají nástroje utility/užitečnosti. Pro tyto výstupy jsou zpracována data získaná v dotaznících. V dotaznících se používají bodové stupnice či škály, v nichž respondent vyjadřuje pocit svého uspokojení z porovnávaných alternativ. Základem je subjektivní výpověď respondenta o očekávání tzv. toku užitků, přičemž možná očekávání jsou seřazena do škál od jednoho extrému k druhému.
Termín "tok užitku" v ekonomickém kontextu odkazuje na tok spotřeby statků a služeb, a s ním spojený pocit uspokojení (užitek) spotřebitele. Jedná se o množství spotřebovávaných statků a služeb a související změnu celkového a mezního užitku.
Dotazníky kvality života specifické pro onemocnění zohledňují kvalitativní stránku pacientova zdravotního stavu při určitém onemocnění. Při jejich použití není možné hodnotit různé nemoci mezi sebou (jsou proto určeny pouze k posouzení různých intervencí v rámci jedné chorobné jednotky).
Obecné dotazníky kvality života postihují problematiku kvality života v co největší šíři. Jsou proto použity pro široké skupiny pacientů a pacientek a dovolují porovnávat kvalitu života při jednotlivých onemocněních mezi sebou nebo se zdravou populací.
Pro zjednodušení lze uvést příklad z odborného tisku: Existují 2 různé léky na stejnou nemoc. Lék A stojí 10 000 Kč a generuje 5 QALYs. Lék B stojí 15 000 Kč a generuje 8 QALYs. CUA by porovnala náklady a užitek obou léků a určila, který lék je nákladově efektivnější.
Příklady:
Očkování proti infekčním nemocem: analýza nákladů a užitku vakcinace (například proti chřipce), jenž hodnotí náklady na vakcinaci proti chřipce ve srovnání s náklady na léčbu chřipky a její komplikace.
Kardiovaskulární rehabilitace: porovnání nákladů a užitku ambulantní rehabilitace versus lázeňské léčby u pacientů se srdečními onemocněními.
Léčba chronických onemocnění: hodnocení nákladů a užitku různých léčebných režimů pro diabetes nebo astma.
PharmDr. Tomáš Arndt
FARMAKOEKONOMIKA NEJSOU JEN NÁKLADY NA LÉČBU
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)