Čtvrtý díl ze série článků o farmakoekonomice představil nejjednodušší metodu farmakoekonomické analýzy, a to analýzu minimalizace nákladů. Praktické využití má například při hledání ceny nejlevnějšího generického léku.
Druh analýzy, označené jako Cost-Effectiveness Analysis (CEA), je už složitější. Hodnotí náklady na jednotku efektivity. Klasickým příkladem jsou náklady na jeden rok života upravený podle kvality (QALY). O QALY jsem psal více podrobněji v jednom z minulých článku. Dále se také používají jako konečný výstup získané roky života (LYG).
Analýza umožňuje posoudit nákladovou efektivitu hodnocené intervence oproti srovnávané intervenci. Posuzují se veškeré relevantní (přímé) náklady a přínosy s léčbou spojené v předem definovaném časovém horizontu a výsledném parametru přínosu.
Tato metoda slouží k porovnání nákladů a různých typů léčebných intervencí. Ovšem na rozdíl od předchozí metody hodnotí náklady v kontextu různých klinických výsledků. Tedy nepožaduje již ekvivalentní výsledky terapie.
Náklady se zahrnují jak přímé (cena léků, hospitalizace apod.), tak nepřímé (ztráta produktivity). Vstupy se dají vyjádřit finančně. U této analýzy se také můžeme setkat s pojmem inkrementální poměr nákladů a efektivity (ICER). Ten vyjadřuje dodatečné náklady na jednotku výsledku (např. náklady na získání jednoho QALY).
Pro efektivní použití této metody CEA musí být splněny následující předpoklady:
a) existuje jen jeden cíl projektu, který představuje jasnou dimenzi ve vztahu kritéria v hodnocení výsledků projektu,
b) v případě, že projekt má více cílů, všechny posuzované varianty dosahují tyto cíle ve stejné míře.
Příklady:
Diabetes: analýza nákladové efektivity léčby diabetu, která porovnává náklady a přínosy různých léčebných režimů pro pacienty s diabetem. Například porovnání nákladů a účinnosti různých inzulinových režimů nebo antidiabetických léků při kontrole hladiny cukru v krvi a prevenci komplikací.
Onkologická léčba: porovnání nákladů a účinnosti různých chemoterapeutických režimů. Například hodnocení nákladů na nové biologické léky ve srovnání s tradičními chemoterapeutiky a jejich vliv na přežití pacientů.
Prevence kardiovaskulárních onemocnění: hodnocení nákladů a přínosů preventivních opatření, jako je předepisování statinů ke snížení cholesterolu nebo změna životního stylu, při snižování rizika srdečních onemocnění.
Očkovací programy: zde se hodnotí náklady a přínos různých očkovacích programů, například proti chřipce nebo HPV, při prevenci nemocí a jejich šíření.
Psychiatrická péče: v tomto případě se srovnávají náklady a účinnosti různých terapeutických přístupů, jako je například kognitivně-behaviorální terapie versus farmakoterapie, při léčbě depresí nebo úzkostných poruch.
PharmDr. Tomáš Arndt
FARMAKOEKONOMIKA NEJSOU JEN NÁKLADY NA LÉČBU
ZÁKLADNÍ FAKTORY SLEDOVANÉ VE FARMAKOEKONOMICE
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)