Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



CO OVLIVŇUJE NAŠI BUNĚČNOU ENERGII?



Únavu, mozkovou mlhu, horší výkon nebo pomalejší regeneraci většinou svedeme na stres nebo špatné období. Často však mohou tyto příznaky souviset s tím, že buňky dlouhodobě nevyrábějí energii tak efektivně, jak by organismus při dané zátěži potřeboval.

Mitochondrie jsou základní složkou energetického managementu lidského těla. Pokud jejich funkce není dlouhodobě optimální, může se to projevit únavou, poklesem výkonu, mozkovou mlhou nebo pomalejší regenerací. To jsou typicky stavy, které člověk většinou přičítá stresu, věku nebo prostě špatnému období. Taková bagatelizace se nicméně ze zdravotního hlediska příliš nevyplácí. Mitochondrie jsou z podstaty systémem, který reaguje na prostředí a návyky.

„Mitochondrie si můžeme představit jako malé buněčné elektrárny, které vyrábějí většinu energie pro naše buňky. Díky nim mají svaly sílu pracovat a mozek se může soustředit. Pokud jejich výkon dlouhodobě není optimální, může se to projevit únavou, poklesem výkonnosti nebo pomalejší regenerací. Neznamená to, že únava má vždy jedinou příčinu, ale energetický metabolismus je jedním z faktorů, které ovlivňují naši vitalitu," vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D. ze společnosti Chromozoom.

Buněčné elektrárny

Mitochondrie jsou buněčné organely zodpovědné za tvorbu ATP (buněčné energie), které vznikly evoluční proměnou z bakterií a nacházejí se téměř ve všech buňkách lidského těla. Jedna buňka jich může obsahovat stovky až tisíce. Nejvíce se jich ale nachází v energeticky náročných tkáních, typicky je tedy najdeme ve svalech, srdci, mozku, játrech a v některých buňkách imunitního systému. Z pohledu genetiky je podstatné, že disponují vlastní mitochondriální DNA (mtDNA) a dědí se převážně po matce. Kromě tvorby energie hrají roli také v metabolismu sacharidů, tuků a aminokyselin, podílejí se na energetickém zásobení svalů, které je důležité pro vytrvalost a regeneraci po zátěži, a zásadní jsou i pro činnost mozku, soustředění a kognitivní výkon. Významně podporují správné fungování srdce a krevního oběhu, ovlivňují buněčnou signalizaci a stresovou odpověď a podílejí se i na regulaci apoptózy, tedy programované buněčné smrti. Důležitou úlohu mají také v imunitní odpovědi a zánětlivých procesech, podílejí se na tvorbě některých hormonů, ovlivňují buněčnou regulaci a v širším kontextu souvisejí i s rychlostí stárnutí a dlouhověkostí.

Vybaveny vlastní DNA

Pokud funkce mitochondrií není dlouhodobě optimální, může to souviset s pocitem únavy nebo poklesem výkonu.

„Organismus se v takové situaci snaží přizpůsobit strategii, jak energii vyrábí a využívá. Při dlouhodobé zátěži může být energetická rovnováha buněk méně efektivní a buňky jsou vystaveny vyššímu stresu. Projevit se to může například svalovou slabostí, mozkovou mlhou, výkyvy nálady, oslabenou imunitou nebo poruchami spánku. Tyto příznaky často přičítáme stresu či náročnému období, ale pokud přetrvávají, je vhodné jim věnovat pozornost," varuje genetička Procházková.

Varianty mitochondriální DNA (mtDNA) mohou ovlivnit, jak efektivně mitochondrie vyrábějí ATP, jaká je míra tvorby reaktivních forem kyslíku a jak dobře organismus zvládá zátěž či stres. Zároveň ale platí, že mitochondriální funkci z velké části řídí i jaderné geny, které se podílejí na tvorbě nových mitochondrií, opravách mtDNA nebo antioxidační ochraně. Určité genetické varianty tak mohou zvyšovat náchylnost k chronické únavě, metabolickým poruchám či neurodegenerativním procesům.

Predispozice není osud

Genetika obvykle nastavuje predispozici, zatímco životní styl často rozhodne, zda se potenciál zhorší, nebo naopak zlepší. Podobné je to s věkem.

„S přibývajícím věkem se může postupně měnit i fungování mitochondrií, tento vývoj však výrazně ovlivňuje životní styl. U některých lidí může docházet ke snížení jejich počtu či funkční kvality a ke změnám v rovnováze buněčných procesů, včetně vyšší náchylnosti k oxidačnímu stresu. Tyto změny se mohou projevit poklesem energie, výkonnosti nebo pomalejší regenerací," doplňuje Ing. Procházková.

Je tedy evidentní, že nejspolehlivějším způsobem, jak mitochondriím dopřát kvalitní podmínky, jsou režimová opatření.

Mitochondrie ke správné funkci potřebují:

  • dostatek kyslíku,
  • pravidelný pohyb,
  • kvalitní spánek,
  • pestrou stravu, která dodává potřebné metabolické substráty i mikronutrienty nezbytné pro tvorbu ATP (například vitaminy skupiny B, hořčík, železo, zinek, selen, koenzym Q10 či omega-3 mastné kyseliny).


Také jim svědčí prostředí bez dlouhodobě nadměrného stresového a zánětlivého zatížení. Jako doplněk mohou posloužit i potravinové suplementy.

Kdy dává smysl kreatin?

Kreatin je známý svou schopností podpořit svalový výkon a v některých situacích může přispět i k lepšímu zvládání fyzické či mentální zátěže. Mezi nejlépe prostudované a běžně doporučované formy kreatinu patří kreatin monohydrát.

„Kreatin v organismu funguje jako rychlá energetická rezerva, která pomáhá rychleji obnovovat ATP při vyšší fyzické i mentální zátěži. Pořád ale platí, že jde o suplement. Sám o sobě nenahradí pravidelný pohyb ani kvalitní regeneraci," podotýká genetička.

................

Možné indikátory, kdy sáhnout po kreatinu:

  • Jste-li vegan nebo vegetarián. Hlavním zdrojem kreatinu je maso a ryby, lidé na rostlinné stravě mají hladinu kreatinu ve svalech přirozeně nižší.
  • Únava již při krátkodobém výkonu. Pokud vám rychle „dojde dech" při běhu (třeba za autobusem) nebo vám během cvičení trvá regenerace mezi sériemi věčnost, může být jeho hladina nízká.
  • Nové studie naznačují, že kreatin hraje roli v energetickém metabolismu mozku. Pokud jste ve stresu, nebo máte pocit, že se nemůžete soustředit, může být na vině nízká hladina kreatinu.

................

Přeceňování suplementů je rozšířený trend, který bez individuálního přístupu nemusí přinést očekávaný efekt.

„Žádný suplement není zázračná pilulka. To samé platí i pro dlouhodobé extrémní diety, bezmyšlenkovité kopírování cizích biohacků nebo očekávání rychlého efektu namísto dlouhodobé adaptace. Vždycky platí, že musíte začít u sebe, a to samozřejmě může být náročné. Je to ale investice do zdraví, takže je podle mě vhodné si na to ten čas vyčlenit," uzavírá Ing. Procházková.

Zdroj: Media:list

Zpět

XIII. 3D 360° online kongres – TOKIO

Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.

AKUTNÍ RESPIRAČNÍ INFEKCE JSOU TU

Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)

DOPORUČUJEME