Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



ČEŠTÍ VĚDCI ODHALILI PŘÍČINU NEUROVÝVOJOVÝCH VAD U DĚTÍ



Lékaři sice u dětí trpících vzácnými neurovývojovými poruchami dokázali odhalit konkrétní genetické mutace, až doposud však stáli před otázkami:

„Co přesně tyto chyby v DNA v těle pacienta způsobují? A proč má jedno dítě jen mírné obtíže, zatímco jiné bojuje s těžkým poškozením mozku či epilepsií?"

Odpověď nyní přinesl mezinárodní výzkumný tým pod vedením Mgr. Hany Hanzlíkové, Ph.D. z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Vědci objevili skrytý buněčný mechanismus, který připomíná mikroskopickou „dopravní zácpu".

Nedokončené zprávy z buněčného jádra

Aby lidské buňky správně fungovaly, neustále přepisují instrukce ze své DNA do dočasných molekul RNA. Tyto molekuly fungují jako jakési vnitřní „zprávy" či „návody". Než se podle nich ale začne cokoli vyrábět, musí je buňka nejprve pečlivě upravit a dokončit. Vědci zjistili, že u pacientů s mutacemi v genech BRAT1 nebo INTS11 tento proces zásadně selhává. Zmíněné geny mají totiž na starosti údržbu důležitého buněčného aparátu zvaného Integrator, který tyto úpravy provádí.

Co se děje v buňce?

Když systém selže, buňka nedokáže určité typy RNA správně zpracovat. Výsledkem je, že se nedokončené molekuly začnou masivně hromadit uvnitř buněčného jádra.

„Ukázalo se, že nejde o ojedinělou chybu, ale o zásadní problém v tom, jak buňky zpracovávají genetickou informaci," popisuje objev spoluautorka studie Mgr. Zuzana Poláčková, Ph.D.

Další členka výzkumného týmu, Beatrice Valtorta, M.Sc. z oddělení dynamiky genomu Ústavu molekulární genetiky AV ČR, tento stav přirovnává k dopravní zácpě: „...nedokončené molekuly RNA se kupí na jednom místě jednoduše proto, že je buňka neumí poslat dál."

Tuto buněčnou anomálii vědci následně potvrdili i při výzkumu na živém modelovém organismu, kde zaznamenali identické poruchy vývoje mozku. 

Nový biomarker ukáže závažnost nemoci

Klíčovým přínosem studie1, která byla publikována v květnu v prestižním časopise Genome Medicine, je objev, že tuto molekulární zácpu lze měřit. Množství nahromaděné nedokončené RNA (konkrétně neupravené U1 snRNA) totiž přímo odpovídá tomu, jak vážně je dítě nemocné.

  • Méně nahromaděné RNA = mírnější průběh onemocnění
  • Větší hromadění RNA = těžší symptomy (např. epileptické záchvaty, strukturální změny mozku či výrazně opožděný vývoj)

Nahromaděná RNA by tak v budoucnu mohla lékařům sloužit jako tzv. biomarker - spolehlivý ukazatel, díky kterému budou schopni mnohem přesněji diagnostikovat stav pacienta a předpovědět vývoj jeho nemoci. 

Naděje pro budoucí léčbu

Ačkoli tento objev sám o sobě zatím pacientům nepřináší okamžitý lék, znamená obrovský skok kupředu. Jak shrnuje vedoucí výzkumu Hana Hanzlíková, medicína poprvé v historii dokáže selhávající buněčný proces přímo pozorovat a lépe tak interpretovat genetické nálezy. Porozumění tomu, jak tato vzácná onemocnění vznikají, je totiž nezbytným prvním krokem k tomu, aby vědci dokázali v budoucnu do těchto procesů úspěšně zasáhnout a vyvinout účinnou léčbu.

„Nyní dokážeme přímo pozorovat buněčný proces, který selhává. To nám umožňuje lépe interpretovat genetické nálezy a pochopit, proč jsou někteří pacienti postiženi více než jiní. Jsme tak blíže porozumění tomu, jak tato onemocnění vznikají - a do budoucna i tomu, jak do těchto procesů zasáhnout," uzavírá Hana Hanzlíková.

Reference:
1. Valtorta, B., Polackova, Z., Maroofian, R. a kol. Nezpracované U1 snRNA jako biomarker neurovývojových poruch souvisejících s INTS11 a BRAT1. Genome Med (2026).

Zpět

XIII. 3D 360° online kongres – TOKIO

Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.

AKUTNÍ RESPIRAČNÍ INFEKCE JSOU TU

Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)

DOPORUČUJEME