Samoléčba volně prodejnými léky slibuje u mírnějších projevů bolesti rychlou úlevu, většina těchto přípravků je navíc cenově přijatelná a snadno dostupná. Ačkoliv by se užívání léků na bolest nemělo brát na lehkou váhu, vykazují Evropané v této oblasti znepokojivý nedostatek znalostí. Mezinárodní průzkum STADA Health Report 2023, mapující trendy v oblasti životního stylu a hodnocení zdravotnických systémů v 16 zemích včetně České republiky, ukázal, že téměř polovina Evropanů nezná klíčové vlastnosti kyseliny acetylsalicylové (47 %), nebo paracetamolu (42 %).
Většina Evropanů se pravidelně léčí svépomocí
Polovina (53 %, ČR 49 %) Evropanů se spoléhá na volně prodejné léky proti bolesti alespoň jednou měsíčně, 18 % (ČR 15 %) z nich je užívá každý týden a 7 % (ČR 5 %) dokonce denně. Z dat průzkumu realizovaného farmaceutickou společností STADA ve spolupráci s agenturou Human8, který byl proveden v průběhu března-dubna 2023 na reprezentativním vzorku 32 000 respondentů, vyplývá, že ženy sahají po lécích proti bolesti častěji než muži: 56 % z nich tak činí alespoň jednou měsíčně, zatímco u mužů je to 48 %. V České republice je v tomto ohledu poměr ženy vs. muži v měsíční frekvenci užívání léků na bolest vyrovnaný.
Čím jsou Evropané starší, tím méně často se spoléhají na volně prodejné léky proti bolesti: 53 % osob starších 55 let je bere méně často než jednou za měsíc, zatímco u Evropanů ve věku 18 až 24 let je to pouze 39 %. Mezi Čechy není rozdíl mezi těmito dvěma věkovými skupinami až tak velký (48 % vs. 44 %).
.....................
STADA Health Report 2023 - závěry z pátého mezinárodního průzkumu realizovaného farmaceutickou společností STADA ve spolupráci s agenturou Human8. Realizace březen a duben 2023 na reprezentativním vzorku 32 000 respondentů z celkem 16 zemí: Belgie, Česká republika, Francie, Itálie, Kazachstán, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Srbské, Spojené království, Španělsko, Švýcarsko a Uzbekistán.
Reprezentativní vzorek pro Českou republiku byl 2 000 osob.
.....................
Nejčastějšími uživateli volně prodejných léků proti bolesti jsou podle průzkumu Britové: až 35 % obyvatel užívá nějaký druh léku proti bolesti alespoň jednou týdně, následují Polsko (33 %) a Nizozemsko (32 %). Naopak v Portugalsku je pravidelně alespoň jednou týdně užívá pouze 14 % dotazovaných, v ČR je to 15 %.
Mezi nejčastější potíže, od kterých chtějí Evropané ulevit, patří bolest hlavy (63 %, ČR 58 %), zubů (41 %, ČR 46 %) nebo zad (32 %, ČR 38 %). Přibližně každý čtvrtý se na ně spoléhá při zmírnění nachlazení (24 %, ČR 22 %) nebo bolesti kloubů (24 %, ČR 23 %).
Nebezpečné mylné představy o klíčových vlastnostech léků proti bolesti
Zatímco většina Evropanů se domnívá, že má alespoň nějaké (63 %, ČR 64 %) nebo dokonce velmi dobré znalosti o zdraví (25 %, ČR 23 %), překvapivě velké množství z nich má problém určit klíčové vlastnosti léků proti bolesti, které nejčastěji užívají. Téměř polovina Evropanů (47 %, ČR 65 %) si není vědoma vlastností kyseliny acetylsalicylové (tedy léčivé látky aspirinu/acylpirinu) často používané k léčbě bolestí hlavy, která ředí krev a může také ovlivnit účinnost jiných léků. Dalších 42 % (ČR 43 %) se mylně domnívá, že paracetamol má kromě antipyretických a analgetických také protizánětlivé vlastnosti. Nejvýraznější nedostatky ve znalostech existují mezi mladými Evropany, kteří však po lécích proti bolesti sahají nejčastěji: 66 % (ČR 76 %) osob ve věku 18 až 24 let netuší, že kyselina acetylsalicylová ředí krev a 40 % (ČR 35 %) se mylně domnívá, že paracetamol má protizánětlivé účinky. Nadpoloviční většina Evropanů ale zná protizánětlivé (67 %) a antipyretické (61 %) vlastnosti ibuprofenu.
STADA Health Report 2023 sledoval také duševní zdraví Evropanů. Podle závěrů průzkumu se nyní každý třetí Evropan cítí být náchylnější k nachlazení než dříve. V České republice tento názor rezonuje zejména u mladé generace 18-34 let staré.
Pokud jde o základní znalosti Evropanů o běžném nachlazení a souvisejících příznacích, je zde velký potenciál pro osvětu: pouze 37 % lidí ví, že za horečku se u dospělého považuje tělesná teplota 38 °C a vyšší. Češi jsou v tomto ohledu vzdělanější, správně odpovědělo 57 % respondentů. Dále 45 % odhaduje horečku na 37,5 °C nebo i méně (v ČR 17 %) a 18 % (v ČR 23 %) se domnívá, že horečka začíná na teplotě 38,5 °C nebo více.
Zdroj: Best Communications
VÝCHODOEVROPANÉ JSOU NEJHORLIVĚJŠÍ ZASTÁNCI DOPLŇKŮ STRAVY
DUŠEVNÍ ZDRAVÍ EVROPANŮ SE STÁLE ZHORŠUJE
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)