Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



BIOLOGICKÝ NEPŘÍTEL ZABÍJÍ VÍC NEŽ VÁLKA



I když není možné předpovědět přesné datum další pandemie, je nutné být připravený. Může to být brzo a horší než covid. Stačila by k tomu jen pouhá kombinace některých vlastností existujících koronavirů. Příroda k tomu neustále vytváří nové příležitosti, viry běžně mutují.

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví LF OU ví, co říká. Pandemie covidu ukázala, že připravenost nelze budovat až během krize. Dobře fungovala rychlá identifikace nového viru, sdílení genetických dat po celém světě a rekordně rychlý vývoj vakcín, kterému bohužel část naší populace nevěří. Dezinformace se mohou šířit ještě rychleji než samotný virus, na covid i proto zemřely miliony lidí. Selhala i připravenost mnoha států, chyběly ochranné pomůcky, krizové plány a často i jednotná komunikace s veřejností. 

Globalizace tady znamená nebezpečí

„V dnešní době je větší riziko vzniku pandemie než kdy v historii. Kdysi virus putoval mezi kontinenty měsíce. Dnes může být během jediného dne prakticky kdekoliv na světě. Každý den cestují miliony lidí. Člověk se může nakazit na druhém konci světa, a ještě před prvními příznaky přiletět domů. Proto je důležité odpovědné chování cestovatelů, nejen kvůli svému zdraví, ale i proto, že mohou způsobit epidemii," vysvětluje doc. Maďar.

Dalšími faktory jsou prudký růst světové populace a značná urbanizace, která je rychlejší než budování hygienické infrastruktury (zdroje pitné vody, kanalizace). Lidé tak končí v tragických životních podmínkách v přelidněných předměstích, kde jsou podmínky pro šíření patogenů přímo ideální. Obyvatelé tím přicházejí do kontaktu s jiným spektrem živočichů. Dalším faktorem jsou přibývající ozbrojené konflikty a jejich následkem vznikající migrační vlny. To vše vytváří podmínky pro snadné šíření patogenů. Když se dají do pohybu davy lidí, putují s nimi i mikrobi.

Oteplování je velký problém

„Oteplování umožňuje šíření přenašečů řady infekcí do oblastí, kde dříve nepřežívali. V Evropě se stále víc na severu objevují komáři rodu Aedes, kteří mohou přenášet horečku dengue a chikungunya. V jižních částech Evropy se již trvale usadili. Do nových oblastí však tento komár proniká i na jiných kontinentech. Následkem toho v posledních letech prudce narůstá výskyt horečky dengue. Vyskytuje se i v řadě turisticky populárních destinací, a tak se objevuje exotická nákaza i u českých cestovatelů."

Oteplování má vliv i na klíšťata, posouvají se do vyšších nadmořských výšek a stále víc na sever. Klíšťová encefalitida, původně středoevropská nemoc, je v dnešní době problémem i v Pobaltí, a dokonce i v jižní Skandinávii. 

Chřipka má největší pandemický potenciál

Největším rizikem do budoucna je však stále chřipka; její viry se neustále mění, pozornost odborníků aktuálně vzbuzují případy ptačí chřipky H9N2 v Číně nebo nové mutace kmene H5N1 v USA. 

„I běžné sezonní kmeny chřipkových virů však každoročně způsobují statisíce hospitalizací a desetitisíce úmrtí jen na našem kontinentu, o to více nepochopitelná je dlouhodobě nízká proočkovanost našich obyvatel proti této nemoci," připomíná doc. Maďar.

Ve světě je nyní sledovaná především ebola.

Největší riziko představuje pro blízké rodinné příslušníky a zdravotníky, kteří o nemocného pečují. 

Hantavir na výletní lodi

„V současnosti sledujeme ve světě několik významných ohnisek infekčních nákaz. Vedle africké epidemie eboly výrazně narůstají počty spalniček v Severní Americe, což je důsledek poklesu proočkovanosti. Nedávno vzbudil pozornost také neobvyklý výskyt hantavirové infekce na výletní lodi v Atlantiku. Právě tento případ názorně ukázal, jak je lidstvo zranitelné. Kdyby šlo o jiný, nakažlivější virus snadno přenosný vzduchem, mohli jsme dnes čelit další pandemii napříč kontinenty. Přitom nikdo z dotčených vlastně neudělal zásadní chybu. Ukázalo se, jak snadno se může nový zvířecí patogen objevit v prostředí s intenzivním blízkým kontaktem lidí z mnoha zemí. Klíčové bylo, že po úmrtí člověka na palubě lodi na tehdy záhadné onemocnění vystoupily desítky pasažérů na břeh na malém a izolovaném ostrově, a nikdo jim nezabránil nastoupit do mezinárodních leteckých spojů. A právě takové souhry okolností mohou odstartovat vznik nové pandemie," vysvětluje doc. Maďar. Kapverdy už lodi potom nepovolily vůbec zakotvit ve svém přístavu a Tenerife přijalo přísná protiepidemická opatření. To ale bylo až s odstupem času, hlavní riziko se odehrálo předtím.

U epidemie SARS v letech 2002-2003 bylo 80 procent všech případů vytrasováno k jedinému lékaři na začátku řetězce, který udělal zásadní chybu. S již zřejmými příznaky odcestoval do Hongkongu, kde infikoval další osoby, které následně rozšířily nákazu do několika zemí na dvou kontinentech. 

Co udělat před další pandemií?

„Investovat do systému ochrany veřejného zdraví. Potřebujeme silnou sjednocenou českou instituci, jejíž nová koncepce už existuje, dokonce s mandátem ministra zdravotnictví. Jsou potřebné finance na moderní laboratoře, ale i na odběry, testování a připravené krizové plány. Z globálního hlediska je významný vývoj nových vakcín a také mezinárodní spolupráce," vysvětluje doc. Maďar.

Zdraví lidí nelze oddělit od zdraví zvířat a životního prostředí, protože asi tři čtvrtiny nově vznikajících infekcí pocházejí právě ze zvířat. Pandemie budoucnosti nebude možné zvládnout pouze humánní medicínou.

Velký význam bude mít i monitoring odpadních vod, který dokáže zachytit cirkulaci virů ještě předtím, než se objeví první pacienti. 

Od další pandemie nás dělí jen náhoda

Existují tisíce zvířecích virů, které mohou jednou překročit mezidruhovou bariéru. Pokud některý z nich získá schopnost snadného přenosu mezi lidmi, rozhodnou první hodiny a dny. Bude záležet na tom, kde se objeví první pacient, kolik lidí stihne nakazit a jak rychle bude svět reagovat. To ale neznamená, že jsme bezmocní.

„Každá investice do prevence, epidemiologického dohledu, vědy, očkování a vzdělávání zvyšuje šancí, že příští pandemii zvládneme s mnohem menšími zdravotními i ekonomickými dopady," uzavírá doc. Maďar.

Mgr. Jana Ulíková

Zdroj:Tisková konference „Od další pandemie nás dělí jen náhoda.“

VYŠETŘOVÁNÍ PŘÍPADU HANTAVIR SKONČILO

TĚHOTNÁ A NA CESTÁCH?

10 NEJNEBEZPEČNĚJŠÍCH NEMOCÍ

Zpět

XIII. 3D 360° online kongres – TOKIO

Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.

AKUTNÍ RESPIRAČNÍ INFEKCE JSOU TU

Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)

DOPORUČUJEME