V dalším příspěvku bych se rád věnoval lékaři a lékárníkovi Adamovi Zalužanskému ze Zalužan, který byl významnou osobností své doby.
Život a akademická dráha
Pocházel z městské české utrakvistické rodiny. Vzdělání získal na univerzitách ve Wittenbergu a Karlově univerzitě v Praze, kde se stal mistrem svobodných umění. Zde také vyučoval na Novém Městě pražském na farní škole u svatého Jindřicha. Potom odcestoval do Dolního Saska, kde na univerzitě v Helmstedtu získal v roce 1584 titul doktora medicíny. V roce 1587 se vrátil na pražskou univerzitu jako profesor, postupně se stal děkanem, a nakonec v roce 1593 rektorem. Byl znalcem klasických jazyků a přednášel řečtinu. Snažil se také přispět k obnovení Univerzity Karlovy do její původní slávy.
Adam Zalužanský byl také vrchní dozorce nad pražskými lékárníky a měl funkci zemského protomedika, což byl nejvyšší lékař Království Českého. Tento úředník působil jako odborný poradce ve zdravotních záležitostech u císařského dvora, dohlížel na lékařskou praxi a hygienu v zemi. V českých zemích se jednalo o klíčovou zdravotnickou funkci. Jeho role protomedika mu dávala pravomoc a motivaci tyto cechy a jejich pravidla reformovat.
Zemřel na mor při epidemii v Praze v roce 1613 při ošetřování nemocných.
Zdroj: Wikipedia: Adam Zálužanský ze Zálužan (kresba J. L. Pomíjela, cca rok 1940)
Správa zdravotnictví v království
Tato činnost souvisela s rozvojem organizovanosti lékárníků v našich zemích. V druhé polovině 16. století došlo v Čechách k významnému posílení postavení městských cechů, mezi které patřily i lékárnické cechy (apatekářské cechy). Jejich organizace vycházela z širšího středoevropského modelu, zejména německé, italské a vídeňské tradice, ale v Praze byly patrné i vlivy univerzitních lékařských fakult. Cechovní příslušnost byla povinná pro každého, kdo chtěl provozovat lékárnu. V čele cechu stál cechmistr a po jeho boku starší cechu. Kontroly lékáren vykonávali přísežní dozorci z řad lékárníků. Cech organizoval učňovskou a tovaryšskou výchovu, přijímání nových mistrů, odborné zkoušky, dohled nad kvalitou léčiv nebo regulaci cen léčiv v souladu s městskými či zemskými nařízeními. Lékárníci podléhali městské radě a kontrolu lékáren měl na starost tzv. městský fyzik (též fyzikus), městem pověřený lékař.
Nejvýznamnější apatekářský cech byl v Praze. Jeho první tzv. artikule (čili jakýsi cechovní řád) byly vydány už ve 14. století. Existovaly i různé receptáře (dispensatoria nebo Receptář Jiříka z Prahy a další), ale na přelomu 16. a 17. století chyběl jak řád pro lékárníky odpovídající době, tak i modernější receptář. Roli hrálo i to, že v té době začaly pokusy o obnovení činnosti lékařské fakulty Univerzity Karlovy (nefungovala od husitských válek).
Řád apatékářský: průlom v organizaci lékárenství
Právě Adam Zalužanský ze Zalužan významně přispěl k posílení a postavení apatykářské obce v zemích Koruny české svým dílem „Řád apatékářský, kterýž by při prodeji všelijakých lékařství, jak v těchto slavných Městech Pražských, tak také jiných v Království Českém držán a zachován býti měl". Obsahoval celkem 54 artikulí (článků). První polovina byla věnována provozu lékáren, hlavně co se týče morální a odborné způsobilosti lékárníků a dalších pracovníků v lékárně. Druhá část byla Materii medicou (obdobou dnešního lékopisu) - řešila chovávání, přípravu a cenu léčiv a léčivých látek.
Předpisy v tomto řádu určovaly, že lékárník (apatykář) nesmí léčit, pouze připravovat léky, a musel mít k dispozici specifické vybavení (například „pres apatekářský", formy na marcipány). Úvodní články (v originálu „artikuly") řádu uvedly podrobně o povinnostech lékárníků. Od dvacátého článku byly popsány zásady přípravy a vydávání léků a také obecně tvorba jejich cen. Dvacátý osmý až třicátý osmý článek určoval ceny vybraných léčivých látek.
Na obrázku: 1. Řád apatekářský (z knihy Česká farmacie); 2. Ilustrace z roku 1961 ke článku o historii farmacie doby Adam Z.; 3. Řád lékárenský reprint 19. století. Zdroj obrázku:Národní digitální knihovna Kramerius.
Dispensatoria - lékopisy 16. století
Ve třicátém devátém článku byla zmíněna čtyři dispensatoria, podle nichž se má postupovat při přípravě léků. Mezi nimi jsou dva městské lékopisy: augsburský (Pharmacopoeia seu Medicamentarium pro Republica Augustana) a norimberský (Dispensatorium Valerii Cordi), který vyšel roku 1546 a byl nejstarším úředním středoevropským lékopisem. Zbývající dvě dispensatoria (tj. Dynameron Mikuláše Myrepsa a Grabadin od Pseudo-Mesue) byla v tu dobu zastaralá, neboť pocházela ze 13., resp. 14. století a osvědčené předpisy byly z nich převzaty do výše uvedených městských lékopisů. Další dva články Zalužanského řádu se zabývaly konkrétními pokyny při přípravě léků a poté následuje deset článků, v nichž jsou přípravky rozděleny podle lékových forem. Tam se podrobněji pojednává o jejich přípravě a cenách. Kromě léčivých přípravků připomněl Zalužanský také „lékařství Amuletum řečené, to jest kteréž jen zavěšené, nepatrnou mocí svou nemocem odporuje".
Léčivé přípravky
Celkem je v řádu uvedeno jen 85 vybraných přípravků, které slouží jako příklady:
(podle článku P. Drábka - Léčivé přípravky v pražských lékárnách koncem 16. století)
.....................
Zatímco lektvary se připravovaly z více složek, používala se k přípravě „konzerv" jen jedna rostlina a cukr, což bylo v té době novinkou.
.....................
Jaký byl přínos Řádu pro běžné pacienty a zákazníky lékáren té doby?
Všestranný odkaz
Kromě zmíněného řadu byl Adam Zalužanský ze Zalužan také autorem odborných lékařských a botanických spisů (v roce 1592 vydal knihu "Methodi herbariae libri tres", česky "Bylinné metody, kniha třetí).
Jako zajímavost lze zmínit, že vydával také tzv. minuce. Minuce či minucí je označení pozdně středověkých a raně novověkých kalendářů, které se vyvinuly ze seznamů dní vhodných pro pouštění žilou (latinsky minutio sanguinis). Vhodnost těchto dní přitom byla stanovena na základě astrologie, minuce proto obsahují i astronomický a astrologický materiál.
PharmDr. Tomáš Arndt
Další díl seriálu nám představí historika dávných časů lékárenství - významného pražského lékárníka PhMr. Emila Šedivého.
1. díl: ANGELO Z FLORENCIE, DVORNÍ LÉKÁRNÍK KARLA IV.
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)